B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Dlouhá Loučka ležící v okrese Olomouc, ORP Uničov, v Olomouckém kraji. Katastrální území obce má rozlohu 2 657 ha, počet obyvatel 1 900.

Obec Dlouhá Loučka je součástí lidských sídel jižního úpatí Jeseníků, svažujících se do Hornomoravského Úvalu tvořeného řekou Moravou, leží v nadmořské výšce 268 m. n.m..

Z hlediska širších vztahů spadá obec Dlouhá Loučka do území správního obvodu s rozšířenou působnosti – města Uničov, které se nachází 7 km jihozápadně od obce Dlouhá Loučka. Na město Uničov má nejsilnější vazby. Ve vzdálenosti 13 km jižně je město Šternberk, 14 km severovýchodně město Rýmařov a 15 km jihozápadně město Litovel.

Obec je dobře dopravně dostupná, obci prochází komunikace II/449. Pro region je typické zastoupení velkého počtu firem, v obci Dlouhá Loučka má sídlo 58 firem.jedná se však zejména o podniky řazené do kategorie malých a mikro. Region má zemědělsko - průmyslový charakter. Jednou z priorit je další zlepšování stavu životního prostředí, technické, rekreační, ubytovací a dopravní infrastruktury, taky i rozvoj podnikatelských aktivit obcí.

Vznik obce Dlouhá Loučka souvisí bezprostředně s jejich historií a geografickou polohou. První obyvatelé stavěli své domy v místech obou vyvýšených protilehlých břehů a strání nad řekou Oslavou. A z kronikářských zápisů se dá usuzovat na významnou zemědělskou, pěstitelskou činnost původních obyvatel.

Území katastru obce Dlouhá Loučka trpí povodněmi z řeky Oslavy a bleskovými povodněmi z přívalových srážek. Rozsáhlé svodné území je charakteristické rychlým náběhem povodní z letních přívalových dešťů, hor s páteřní osou řekou Oslavou. Obec je ohrožována také jarním táním sněhové pokrývky doprovázenou srážkami.

Území obce se nachází v oblasti Hornomoravského úvalu, v severním výběžku okresu Olomouc. Obec Dlouhá Loučka se nachází severovýchodně od města Uničov ve vzdálenosti 7 km. Zástavba se rozkládá na obou březích říčky Oslava a komunikace II/449 Uničov – Dlouhá Loučka – Rýmařov. Stávající zástavba se rozkládá v nadmořských výškách 257-296 m n.m.

Z historie obce

Historie a vznik Dlouhé Loučky souvisí bezprostředně s její geografickou polohou. Od poloviny 13. století probíhal na Uničovsku osídlovací proces vedený snahou nalézt ložiska drahých kovů v jesenickém podhůří. Osídlování bylo vedeno ze dvou míst a dvěmi rody. Údolím Oskavy postupoval vstříc Jeseníkům panský rod známý pod jménem Bludovicové. Druhý proud kolonizace jesenického podhůří vycházel z manského statku olomouckého biskupa Bruna z Huzové.

V průsečíku těchto osídlovacích procesů byly vytvořeny podmínky pro vznik vesnice. Proto v místě vyústění dlouhého horského údolí Oslavy, které začíná nedaleko pod Rýmařovem a do něhož ústí krátké strmé údolí zpod hradu Sovinec a ze západní strany pak dlouhé údolí Huntavy, vznikla nejpozději ve 2. polovině 13. století velká lánová obec (léno - dědičné užívání od držitele za slib věrnosti). První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1301, jež byla vedena pod názvem Longa Villa a po krátké době roku 1333 se nazývá Luczkou.

Horní díl vsi s dvorem v roce 1385 se majetkově vyčleňuje a vzniká samostatná ves Horní Dlouhá Loučka. Rozdělení jinak kompaktní vsi na dvě trvá následně téměř šest století.

Převážná část středověké vsi byla od roku 1385 součástí Dolní Dlouhé Loučky. Po roce 1399 je Velká Loučka (Magna Luczka) plně kapitulním zbožím a s olomouckou kapitulou sdílí téměř dvě stě let společnou historii. Na konci 14. století vesnice dosáhla svojí délkou dnešní velikosti. Usedlosti byly malé a postupem času se dále drobily. V říční nivě, mezi oběma řadami usedlostí, se postupně zahušťovala chalupnická a domkařská zástavba.

Po téměř šesti stoletích odloučení došlo roku 1952 ke spojení dvou částí Horní a Dolní Dlouhé Loučky v obec s názvem Dlouhá Loučka. V roce 1960 ukončily samostatnost a správu sousední obce Plinkout a Křivá a staly se součástí Dlouhé Loučky.

Podle výsledků posledního sčítání lidu žilo v obci 1888 obyvatel a v současnosti je obec tvořena čtyřmi místními částmi: Dlouhá Loučka, Plinkout a Křivá a Valšův Důl.